Trenére, jak byste celkově zhodnotil ten bolavý finálový zápas?
Hodnotí se těžko, pořád v sobě mám po takovém závěru hodně emocí. Z mého pohledu tam byly dvě klíčové věci. Hned na začátku drobná chybička, která zbrzdila náš start do zápasu a trvalo nám trochu déle, než jsme se postupně zlepšovali a hráli to, co jsme chtěli. Pak pasáž ve druhé třetině, kdy jsme prohrávali důležité osobní souboje a Finové toho okamžitě využili. Ale to, jak kluci zvládli třetí část, vrátili se do zápasu a vynutili si prodloužení, za to jsem na ně fakt hrdý. Je to závěr naší dvouleté cesty a v téhle třetině to vyvrcholilo. Sečetly se všechny ty těžké momenty, naše meetingy a rozhovory, a o to víc pak bolí ten gól v prodloužení. Věřím tomu, že s odstupem to oceníme a že to pro kluky bude dobrý start do dospělého florbalu. Snad je to posílí.

"Prohrané finále? Jestli je to moment, který jim v budoucnu pomůže vyhrát nějaké větší tituly nebo být silnější v těžkých chvílích v životě, tak budu jedině rád."
Ladislav Štancl, trenér reprezentace mužů

Jaká byla ta hlavní zpráva, kterou jste předal po finále v kabině?
Nad tím jsem přemýšlel už od toho gólu, co jsme dostali. Museli jsme si tu bolest prožít, ke sportu to patří. Musím uznat, že Finové byli asi o tu jednu šanci lepší, jejich kvalita na míčku a hra v pohybu byla na tom nejvyšším levelu po celý cyklus. Ten gól, který dali, si vypracoval a přehráli nás. Ta hlavní zpráva pro naše kluky byla, že tohle nebyl jejich vrchol, i když to teď tak cítí. Ale měl by to být začátek jejich kariéry a jestli je to moment, který jim v budoucnu pomůže vyhrát nějaké větší tituly nebo být silnější v těžkých chvílích v životě, tak budu jedině rád.

Po turnaji proběhlo vaše interní hodnocení. Co pro vás bylo nejpodstatnější z toho, co tam zaznělo přímo od kluků?
S klukama jsme si promítli první slide prezentace, který jsem jim ukázal, když jsme měli úplně první akci tohoto cyklu. Byly tam čtyři pilíře, které náš tým musí mít na konci, až budeme na MS – pracovitost, kondiční připravenost, taktickou připravenost a mentální odolnost. Všechny tyto pilíře jsme tam opravdu měli a pomohly nám k postupu do finále. A to je to podstatné, že ta cesta, kterou jsme ušli, měla smysl a dovedla nás k tomu, že jsme byli schopní zvládnout těžké momenty jak na hřišti, tak mimo něj. Je třeba zmínit, že výsledkový cíl, který jsme si jako tým dali, jsme nesplnili. Tak to je a to všichni víme. Ale nastavená cesta, kterou jsme klukům představili a po které jsme šli, byla naplněna beze zbytku a k výsledku chyběl kousíček.

Celý turnaj vás zdobila precizní obrana a především spoustu bloků. Jste spokojen s tím, jak kluci pracovali do defenzivy?
Musím říct, že jsem. Byl to náš hlavní pilíř. My jsme na tom pracovali od začátku cyklu, kdy jsme si v realizačním týmu řekli, jak obranu chceme postavit. Hlavní zásluhu na tom má Honza Volák, který měl za obranu zodpovědnost. Práci, kterou odvedl a jak to do kluků postupně dostával, je třeba opravdu ocenit. Nakonec nám to na MS fungovalo perfektně. Je to postavené na jasně daných principech a ziscích, o kterých víme, kde je chceme mít. Zároveň to dává hráčům i trochu volnost vnímat hru a hřiště a být pozičně tam, kde zrovna vidím, že by měli být. Kluci k tomu přidali ještě velké nasazení a obětavost, což bylo vidět právě na těch blocích. I proto jsme se dokázali vybičovat v těžkých chvílích zápasů.

Pojďme se ještě vrátit k semifinále, které jste vyhráli až překvapivě jasným výsledkem. Co tak nakonec jednoznačný zápas vypověděl o charakteru mužstva?
Vypověděl přesně to, co jsem popisoval v předchozích odpovědích o taktické připravenosti, kondiční připravenosti, a hlavně mentální odolnosti. Nebylo to nic jednoduchého, nastupovali jsme proti domácím po dvou prohrách ve vzájemných zápasech v závěru cyklu. Ale tým byl nastavený a striktně jsme se drželi plánu a toho, co jsme si definovali, že bude klíčové. Pomohl nám výborný vstup do zápasu, kdy jsme dokázali odskočit do vedení. I v tomto zápase tým ukázal velký charakter a to, že jsme naší cestě všichni věřili.

Jak jste jako trenér vnímal celý šampionát a především atmosféru na tribunách. Přeci jen, absolutní číslo návštěvnosti zlomilo dosavadní rekordy…
Je třeba uznat, že Švýcaři šampionát zvládli velmi dobře na vysoké úrovni, ve všech ohledech. Vše bylo precizně připravené tak, jak týmy na takové akci potřebují. Plná hala byla i na zápasy ve skupině, které se hrály dopoledne, protože přišlo hodně školáků, kteří fandili. Byla to kulisa, ve které se hrálo opravdu dobře. Když se k tomu přidal český kotel rodičů, kamarádů a fanoušků, dodávalo to hodně energie. To, co tam Češi předvedli, za to klobouk dolů před nimi. Cítili jsme podporu, dodávalo nám to sílu a energii a já si moc vážím i toho, jak jsme dokázali společně fungovat tak, aby se kluci mohli soustředit jen na své výkony.

"Ukazoval jsem klukům, jak vypadali na začátku a jak vypadají teď. Ten progres je asi to nejvíc, co jsme dokázali."
Ladislav Štancl, trenér reprezentace juniorů

Máte za sebou dvouletý cyklus. Co jste za ty dva roky dokázali?
Když se na to podívám zpětně, tak je úplně neuvěřitelné, jaký pokrok ti kluci udělali. A nemyslím jenom sportovně a florbalově, ale i lidsky. Jak tady dokázali fungovat. Sešli jsme se tady v pondělí a v úterý jsme hráli, ale měl jsem pocit, že ten tým je pohromadě nejméně čtrnáct dní. Já jsem jim ukazoval, jak jsme vypadali na začátku a teď, a to je asi to nejvíc, co jsme dokázali. To, co pro to všechno obětovali, není samozřejmost a já jsem za to rád.

V sestavě byli i dva hráči ročníku 2008 – Daniel Večl a Mikeš Motejzík. Druhý jmenovaný byl dokonce v All Stars týmu. Jaký byl jejich přínos a jakou roli to může hrát v tom dalším cyklu, že si teď zažili to neúspěšné finále?
Přínos obou byl velký a oba ukázali, že v nominaci na mistrovství byli zcela oprávněně. Odvedli velký kus práce. Mají v sobě velký potenciál a nebojí se dělat rozdílové věci. Je jasné, že až to přebolí a kluci to dobře uchopí, může to pro ně v dalším cyklu hrát klíčovou roli, pokud si kluci udrží přístup a výkonnost, aby byli součástí týmu i na příštím mistrovství.

Z vašeho osobního hlediska asi bude hodnocení celé sezony výrazně pozitivní – máte dva tituly s Boleslaví, stříbro z mistrovství světa…
Z tohoto pohledu určitě ano, zažil jsem toho v této sezoně opravdu hodně a hodně věcí pro mě bylo nových, ale všechny mě posouvaly dopředu. Ale vždycky a všude je to o týmové práci všech lidí, kteří jsou v týmu i kolem něj. A já jsem měl to štěstí, že jsem letos pracoval v realizačních týmech, které jsou příkladem profi přístupu, postavené na vztazích a na tom, že věří své cestě. V neposlední řadě pak hráči, kteří ve všech týmech byli ochotní jít na maximální výkon. A hlavně díky nim si užívám ten pocit z dobře odvedené práce a posunu nás všech.

I vzhledem k výše řečenému je jasné, že poslední měsíce pro vás musely být nepředstavitelně náročné. Máte teď prostor na nějaký větší odpočinek?
Prostor na větší odpočinek moc není, bude polovina května a v ní startují přípravy elitních týmů na příští sezonu, takže je třeba být připravený, aby fungoval tréninkový proces tak, jak má. Větší odpočinek bude v červenci, kde mám v plánu dovolenou, na kterou se v tuto chvíli neuvěřitelně těším (úsměv).